Červenec 2014

Jezero Ohrid aneb den a půl stopem z Ostravy

29. července 2014 v 13:14 | Kwítko |  Makedonie
Takže jak už jsem psala, po mém dobrodružství v Africe (o kterém ještě napíšu) padlo rozhodnutí, že se pojede na týden za teplem do Albánie. Nevěděly jsme kam, tak jsme začaly hned u A. A mělo tam být teplo tak proč ne. (Ono já totiž v Africe celou dobu mrzla, tam je totiž během našeho léta zima a JAR má zimu v horách opravdickou).

Přijela jsem domů z Frankfurtského letiště po obědě, přeprala a přebalila věci a druhý den ráno jsem už i s kámoškou a bez mapy (a vlastně jakýchkoliv informací o naší destinaci) stála s palce nahoru v Frýdku Místku.

Vše šlo jako po másle a u Brna nás nabral Mini cooperem pán, který jel až do Turecka... (A my jsme si říkaly jaké nejsme vtipné, když na otázku kam to bude jsme odpověděly Albánie. Načež jsme dostaly (očekávanou) odpověď - 'tak tam nejedu' s neočekávaným přídavkem - já v Srpsku zatáčím na Turecko...)

Dokonce jsme bez problémů nabraly kámošku rakušanku v Bratislavě a pak už se všechny i s báglama mačkaly v tom mini autíčku až do Srpska. Jelo se více méně přes noc s krátkýma pauzama.

Když jsme se rozloučili bylo brzo ráno a my byly někdě v Srpsku. Mapu jsme měli jen Albánie a tak jsme tak nějak na pazblink stopovaly směrem na Jih. Příroda byla krásná, lidé byli hodní a kolem oběda jsme se nacházely u krásného jezera Ohrid, které se nachází na hranicích Albánie a Makedonie. Řekly jsme si, že můžeme přespat a zůstat aspoň na ten den v Makedonii a tak jsme zůstaly.


Kolem celého jezera jsou různé resorty s hotely, plážemi a zábavou všeho druhu. Jsou tam na Makedonské straně dvě velká města - Ohrid a Struga. Ohrid je mnohem větší a tak jsme se rozhodly zůstat v tom menším.


Struga byla krásná! Nejdříve jsme se procházely kolem města, kde mají uměle vybudovanou řeku - taková promenáda zdobená krásnými restauracemi Balkánského stylu (jídlo tak za 3-5euro).


Dokonce měli i vegetariánské možnosti - vegetariánská zelenina... :-))) Jako kdyby zelenina mohla být i nevegetariánská.


Jak jsme tak seděly u řeky v restauraci, kde nám dokonce zadarmo nechali schované batohy, zatímco my se procházely, tak kolem nás začaly v zástupech chodit lidé v krojích z různých zemí. Zastoupeno bylo dokonce i Slovensko!


No a večer po jídle když už jsme se chystaly najít parčík kde si postavíme stan jsme narazily na takovýhle plac, kde všichni zpívali a tančili. Musím uznat, že Slováci to měli nejvtipnější a nejhezčí! :)


No ale abych příliš nepřeskakovala, ještě před večeří v restauraci jsme si vyjely na loďky. Za 200denárů na hodinu (my to měly téměř dvě hodiny ale chtěli po nás jen za hodinu, že prý o počasí moc se nevydařilo).


Každopádně na šlapadla a hend sme skákaly do vody. Bylo krásně a slunečno a když jsme se to došlapaly kousek od břehu začalo foukat a tahat nás to ještě dále.


Pak to vypadalo, že se řítí bouřka a že hlavně na místě odkud jsme vypluly bude mela. Nakonec nás to postupně obcházelo kolem celého jezera. A to z obou stran a my uprostřed jsme byly na suchu.


Tak jsme si v klidu zaplavaly a relaxovaly, vypadalo to totiž, že ať už se pohneme kamkoliv tak budem v dešti a my s naším sovětským šlapadlem nechtěly moc riskovat a vřítit se do bouřky. No a nakonec jsme dokonce měly i krásnou podívanou.


Na jedné straně na nás vykoukla krásná velká duha. V jednu chvíli byla dokonce dvojitá. Tak jsme si plavaly a užívaly a čekaly až to vše přejde.


Po asi půlhodince to tak nějak přešlo, my už doplavaly a tak jsme se šly sušit na sluníčko, které mezi tím zase vylezlo. Poté byla již zmíněná večeře a kulturní vložka. Večer jsme našly parčík u jezera, kde jsme si zapíchly stan a přespaly do rána. Naše jediná zkušenost s Makedonií byla úžasná a dokonce i srozumitelná. Ono 'po našimu' se dá mluvit téměř všude v těch krajinách.

Stopem do Albánie a zase zpátky

26. července 2014 v 21:34 | Kwítko
Teď jsem se vrátila z krátkého stopu ve 3lidech přes Srbsko, Macedonii, Černou Horu a Albánii. Vracela jsem se přes Chorvatsko, a kromě toho, že v Chorvatsku jsou miliony Čechů a Slováků musím uznat, že to byl jeden z těch lepších stopů. Překvapilo mě jak je Albánie krásná!

Takže až to tu všechno přeberu ty fotky tak snad brzo budu mít čas napsat zase pár článků nejen o Lesothu, Svazilsku, Jihoafrické Republice, Madagaskaru a již zmíněných zemí ale snad i tom mém teď již konečně úspěšně dokončeném projektu v knihovně.