Leden 2014

Na Vysokou do Skotska a zadarmo

31. ledna 2014 v 23:14 | Kwítko |  Skotsko
Tu a tam, a před maturitou celkem často, se mě ptají lidi jak že jsem se to dostala do Skotska. Kolik to stojí, na jak dlouho tu jsem apod. No a tak jsem se rozhodla napsat článek, ať je to pro všechny zas krapec jednoduchší.

Takže, nejdřív vyjasním můj 'status'. Jsem studentem na Skotské Univerzitě v Aberdeenu (University of Aberdeen), jsem tu na 4 roky (momentálně v polovině svého třetího ročníku) a po dostudování budu mít titul MA (Master of Arts).

Proč 4 roky?
Protože v průběhu prvních dvou let je studium lehčí/volnější, jste doslova povini si zvolit předměty i z jiných fakult - to pro vaše dobro aneb "rozšíření obzorů" - no a pokud vás něco přestane bavit a je to shodou okolností váš hlavní předmět, můžete si ho úplně změnit a ze Sociologie tak začít studovat Fyziku. Stačí když máte všechny povinné předměty.

Příjde mi to jako mnohem lepší volba, neboť je hodně studentů, kteří sami neví co chtějí studovat a co ne. Takhle neztratíte ten rok navíc. Já v prváku málem vyměnila Mezinárodní vztahy za francouzštinu, tím že jsem měla oba předměty celý rok, mohla jsem se i v druháku rozhodnout je vyměnit. Nakonec jsem se ale dostala podruhé do zahraničí, a nic sem neměnila.

To je další důvod proč 4roky. V klidu si můžete odjet na rok na Erasmus nebo výměnný pobyt jako já, a ročník neopakujete. Já byla rok v Hong Kongu na Lingnan University, užila jsem si tam cestování, život v Asii a snad úplně všechno a stejně jsem se bez problémů mohla vrátit do třetího ročníku zpátky do Skotska.
(Ano, bylo to vtipné, vysvětlovat lidem při cestování třeba na Filipínách, že jsem Češka, studující ve Skotsku, na výměnném pobytě v Hong Kongu, cestující po Filipínách)..

MA - co to je za titul?

Je to Skotský speciální titul. Dostanete ho tedy jen ve Skotsku, je to víc než Bakalář (Bc) ale méně než náš český Magistr (Mgr) každopádně, kdybych pokračovala na Magisterském tady ve Skotsku stačil by mi už jen jeden rok, takže by se to vše zase vyrovnalo (za 5let Mgr), ale výhodou je, že je také možné (za předpokladu, že vaše závěrečná práce je fakt super a najdete si profesora který vás vezme pod křídla) že můžete pokračovat rovnou na Doktoranta.

Proč Skotsko?

Protože je to tu zadarmo!!! Ano, slyšíte dobře. Přesto, že angličani, kteří tu studují platí statisícové pálky za rok studia, pro všechny z EU a Skotska je t zadarmo. Platíte si jen ubytko a jídlo apod. k tomu vám stačí práce, dá se to zvládnout. (vyzkoušeno) nebo si můžete sehnat stipendium. To mi vyšlo a já mam tak o "sponzoring" postaráno. Měla jsem štěstí a mám stipendium od Kellner Family Foundation na každý rok studia. Ale jak říkám, i prácí se člověk zvládne uživit.
Anglie je už drahá, takže tam pozor :)

A jak na to?

Stačí zajít na tento web , přihlásit se a vyplnit všechny potřebné informace. Mezi ně patří i Personal statement. To je esej která je jen o vás, ve které se musíte doslova vynachválit kolik aktivit a sportů a kroužků a olympiád jste ve svém životě dělali a proč se proto hlásíte zrovna na to na co se hlásíte. Zkrátka motivační dopis. Na základě toho vás totiž budu přijímat. Poté vám dají podmínečné/bezpodmínečné/neúspěšné odpovědi.
Podmínečná je jasná a je nejčastější, dají vám podmínky, které když splníte jste přijati. Ty jsou většinou testy z angličtiny (TOEFL,IELTS,CAE) a/nebo zámky z maturiy (záleží na škole a na oboru ale nejčastěji berou jen 1 a 2 tzn AABB, AAAA, AAAB apod. A=1, B=2 atd. taky vám dají průměr do kterého se musíte vlézt.
Bezpodmínečná je stoprocentní přijetí, a neúspěch je prostě neúspěch.

Nechce se mi to tu rozepisovat úplně celé ten proces, ono je to opravdu jen o tom že zaplatíte necelých 500kč a vyberete si 5různých škol s obory kde chcete studovat a pak jim všem pošlete svůj "profil" s motivačním dopisem na UCASu. Klidně ale pište jestli máte nějaké dotazy. :)

Jak mě naštvalo Dánsko, aneb opět stopem

31. ledna 2014 v 0:42 | Kwítko
Tento článek taky píšu hodně zpětně, takže příliš detilů tu nebude, spíš jen kdyby měl někdo sejný plán tak klidně si napište o tipy :)


Takže byl to opět jeden z těch víkendů, kdy mi jeden z kamarádů napsal, jestli někam nezastopujem. Já už tehdy stopem projela Holandsko, Belgii, Luxembursko, Francii - dvakrát, Německo a Skotsko... Tak proč ne Dánsko? Slyšela jsem že tam mají krásnou mořskou panu a tak jsme si řekli, že náš cíl cesty bude právě ona. Neboť já nestopuju ani tak kvůli cíli cesty, jakožto kvůli cesty samotné, no a tak se mi Mořská Pana, patřící tomu milému pánu Andersenovi jako cíl cesty líbila.


Nepamatuju si, kdy přesně jsme vyrazili, může to být tak 5let nazpět...Začali jsme někde u Ostravy kolem oběda. Na jeden zátah jsme to nezvládli, i když se nestopovalo vůbec špatně, no a tak jsme nocovali v malém lesíku kousek od benzinky v našich spacácích...


Jak je již zvykem, občas nás někdo pozval na kafe nebo na čaj takže jsme hlady neumřeli. Cestou tam jsme jeli po pevnině a přes svého-času nejdelších mostech. Dánsko se skládá z několika velkých ostrovů a Kodaň (Kópenhágen) je na tom nejvzdálenějším. Zpátky jsme trasu změnili a jeli trajektem (který jsme si taky vlastně stopli a měli ho zadarmo) do Roztoků v Německu a od tama se napojili na dálnici na Berlín a pak už jen přes Drážďany zpátky domů.


No, když už jsme se dostali do Kodani, rozhodli jsme se město si trochu projít. Ani jeden z nás neměl mapu města nebo jakýkoliv plán jakožto co vlastně budem ve městě dělat a tak jsme jen courali kolem.

Gedi ruins - na výlet z Mombasy

31. ledna 2014 v 0:13 | Kwítko |  Keňa
Protože jsem ze svého loňského Afrického dobrodružství nenapsala moc článků a z nedostatku času to jen hodila článek o celém téměř 4týdenním pobytu a projektu v Keni, Mombase tak jsem se rozhodla, že alespoň jeden výlet sem hodím.

Kdo z vás se někdy ocitne v Mombase s pár dny volna, určitě si odskočte podívat se na Gedi Ruins.



Jsou to pozůstatky města nebo spíše vesnice, která zde byla v 13-14st., jsou to králové z kmene Svahili a celé je to tam úchvatné. Je to kousek od města Malindi. Já tam jela autem se svou hostitelkou z couchsurfingu, trvalo nám to nějakou tu hodinku ale cestou jsme se zastavili i na jiné atrakce.


Cenově vám moc neporadím, protože jsem měla kartičku, že na vlastní pěst tam dobrovolničím v Mombase a byla jsem s místní ukecali jsme to zadarmo a dokonce mi přiřadili průvodce, který uměl skvěle anglicky, uměl hodně historie a já tak nemusela čekat na žádnou skupinku.


Těch tam ale pár bylo, hlavně dost autobusů plných Asijců. Každopádně, když máte super průvodce klidně mu dejte pár šilinků dýško,sice to není normální Keňská kultura ale jsou na to tak nějak od cizinců zvyklí a je fakt, že se často právě kvůli tomu snaží. Pokud jsou ale drzí nebo toho zrovna moc neví tak to naopak nedoporučuju, to většinou bývají úplně cizí místní z vesnice, kteří nemají žádné oprávnění na prvodcoství a často jen berou práci těm co na to studovali a opravdu se snaží...


V Gedi ruins jsou krásné stromy, připadalo mi to tam jako v Angor Watu v Kambodže. (Lara Croft film) Je to ale celkem schované a tak s Melindi nebo okolních vesnic doporučuji se poptat na cestu. Žádné velké cedule u cesty nečekejte. Je to malinká odbočka za zastávkou přímo do lesa.


Kromě kupy suveýrů a prohlídky a pár opic tam toho zas tak moc není. Pár dalších desítek kilometrů je prý hezká pláž, my ale se jeli ještě podívat na pár jeskyní asi půl hodinky od Gedi ruins.

(dechberoucí) Západ slunce v Aberdeenu

30. ledna 2014 v 0:48 | Kwítko |  Skotsko
Pár z vás si možná všimlo, že pořád píšu "tady ve Skotsku" apod. To proto, že tady studuju, no a studuju v krásném neznámém Aberdeenu.

Nedávno mě tu navštívil kamarád z Hong Kongu (kde jsem studovala loni) no a tak jsme si zašli na procházku na pláž. To co jsme viděli bylo neuvěřitelné, a dloho zas nic tak krásného neuvidím...

posuďte sami, je to vše BEZ photoshopu nebo jakýkchkoliv efektů, a i moje kamera je celkem oldschool!


jedna z mých nejlepších fotek vůbec...



Krystalově čistý odraz ve vodě, tak že málem nejde poznat co je odraz a co ne...



Je to vše ve snížené kvalitě ale stejně si myslím, že to krásně zastihuje ten moment... a že ten moment byl dlouhý! Barvy se pomalu měnily s živě růžové do jemně nafialovělé až do tmavě modra...


Na maliny do Skotska - letní brigáda a jak si (ne)vydělat

30. ledna 2014 v 0:21 | Kwítko |  Skotsko
Řekla jsem si, že hodně mladých (studentů) teď nejspíš začíná hledat brigádu na léto, a hodně z vás nejspíš už slyšeli o zem zaslíbené s názvem "zahraničí".
Ti co už hledali krapet víc asi i přišli na časté brigády ve Skotsku, většinou ve formě sběru malin/jahod/brambor. No a o tomhle bude i tento článek. Já tam byla už asi před 5ti lety ale doteď vím o lidech, kteří jezdí na stejnou farmu nebo někam do okolí a podmínky se závažně nezměnily.


Takže, nejdřív to tak nějak popíšu všeobecně, a poté se vrhnu na vlastní zkušenost. Asi hodně uslyšíte, že je to děs apod. ale pro mě, i kdybych neodjížděla s necelými 30tis. v kapse to byl zážitek, který prostě stál za to a do dnes se počítá k jednomu z nejlepších měsíců vůbec.

naše "kuchyňka" alá lednička pro 8lidí

Začít s hledáním byste měli už opravdu v lednu/únoru. To se týče většinou všech farm, já ještě málem jela do Norska (kámošky jely) tak to budu prokládat informacemi všeobecně pro farmy. Nejlepší je prostě napsat maila na farmu (anglicky!) kdo a co jste, kolik vás je (stačí jeden mail na skupinku) a že byste rádi přijeli na brigádu od/do. Oni vám pak většinou odepíšou buď už mají plno a vy smůlu nebo vám pošlou "smlouvu", kterou prostě vyplníte.

náš karavan (8lidí)

Výběr farmy
Já byla na farmě v Coupar Angus, kousek od Perthu, tady je email: jneill001@aol.com
Jmenuje se to tam Easter Denhead Farm nebo James Neils and sons. V okolí je ale plno jiných farem a tak se nebojte jednoduše prostě vygooglit jakoukoliv adresu/web/mail na ně a napsat/zavolat. Taky je dobré vědět o okolních farmách, v případě, že je špatná sezóna a vás z farmy vyhodí nebo vůbec nepříjmou, poté je jednoduché obejít okolní farmy a dostat práci někde v okolí.

hoooodně bot
Plat
Jsou dva druhy farem, jedna, kde vás platí od hodiny (minimálka, v UK to teď je kolem 6GBP/180Kč/hod) s bonusy když nasbíráte nad limit a pak jsou farmy, kde vás platí přímo a jen za to co nasbíráte. Obě mají své pro a proti.

Placení od hodiny (ta kde jsem byla kontakt výše)
Jeden by si řekl, že to je lehárko, že vlastně nemusíte ani sbírat, protože to máte stejně zaplacené, ale omyl. Taková místa mají targety na to, kolik musíte nasbírat kg minimálně za den. Ty targety se liší každý den, většinou záleží na jakém poli sbíráta a jaká je zrovna sezóna, taky jestli už jen dosbíráváte nebo začínáte nové pole apod. Targety jsou někdy fakt těžké, a když je nezvládnete, buď vás v půlce dne "propustí" a vy už si ten den nezapracujete nebo se vaše číslíčko (každý hned na začátku dostane samolepky s jeho číslem) se objeví na tabuli, a to znamená, že musíte druhý den nasbírat daný limit. Občas se může stát, že vás prostě nenechají pár dní/den jít na pole protože jste pro ně proděleční. A tak si nic nevyděláte. Další nevýhodou je, že když jste dobrý sběrač, nedostanete příliš peněžných prémií a bonusů, občas ale budete v "zeleném poli" a to vám pak dají extra hodiny práce (=více peněz) nebo vás pošlou na vyjímečně dobré pole.

spaní na letišti v Edinburghu

Z Kilimanžára zpátky, do sprchy

28. ledna 2014 v 19:20 | Kwítko
Poslední den se už stával jen z lehké procházky pralesem. Opět bylo příjemně teplo, občas na nás povyskakovaly a krákaly opice (nevím jak to jinak popsat) no a všichni už jen doposlouchávaly své MP3 dokud jim zbývala baterka.



Většina z nás přemýšlela nad našim výkonem, někteří to nezvládli a tak jsme se těšili až se s nimi zase uvidíme v táboře, ti kteří to vzdali těsně před koncem se snažili zapomenout na zklamání no a tak všechno už bylo takové poklidné.


Naposledy jsme se rozloučili s našimi šerpy, a některými z průvodců, ti náš už nikam nedoprovázeli. Naše batohy se poté nějak záhadně objevili v hotýlku a my už zase viděly jen toho vidřiducha hlavního průvodce, který si přišel pozbírat dýška 'tips". O tom jsem už psala jiný článek, tak tady to zkrátím - nejste povinni mu dávat nic, dejte t raději vaším šerpům, jinak cokoliv od 0-XX dolarů. Pokud si ale žádají 100USD opravdu se rozmyslete. Dejte jim raději méně než abyste toho potom litovali.





Na vrchol - 5895m a východ slunce nad Afrikou

28. ledna 2014 v 19:00 | Kwítko |  Tanzánie
Vrchol. Jak se já na něj jen dostanu.
To mi probíhalo hlavou snad celou tu 8hodinovou cestu tím směrem.
Spát se šlo už kolem 17-18hod odpolední, vstávalo se před půlnocí. Byla přílišná tma a mínusové teploty na to, aby si někdo dovolil pípnout, že má možná i hlad nebo že je unaven.


No nic, řekla jsem si že si alespoň prohlídnu krásné hvězdy a konečně uslyším tu krásnou hudbu co jsem si šetřila skoro celý týden výšlapu.


Ovšem nikdo mě neupozornil, že ty světla nad námi (ano NAD!) jsou skupinky lidí s čelovkamu, kteří si přispali (teda snad vůbec nešli spát ne?) a už se chvátali první směrem k vrcholu.
No a tak jsem si nasadila vlastní čelovku, doufající, že i mne takhle někdo spatří a bude se cítit jako já teď (ano, je to smutné, když vás tohle udělá krapec šťastnějším) ono já teda spíš doufala, že se tak vysoko dostanu.
Až nyní jsem si začala všímat té únavy, která byla výsledkem probdělých a promrzlých posledních 3večerů. K tomu, když ke mě přistoupil "průvodce" skupinky a koukl na mé rukavice, nemusel nic dodávat. Ano, já přece nechtěla být ta "kráva" co si tahá do Afriky lyžařské rukavice, tak jsem si vzala jen takové ty normální venkovní. Aspoň byly barevné. Když už umrznu tak mě rychleji najdou.


Než jsem byla schopna spatřit tuhle krásu, musela jsem protrpět téměr 8hodin mrazu. 1900 výškových metrů a ještě více mrazu a zimy. A hlad. A nedostatek energie. A vlastně si to moc nepamatuju protože jsem tam málem usnula o naší malé přestávce, kdy jsem měla jediných pět minut v rukách teplo. To když mi podaly teplý šálek nějaké podivné kaše. Chutnalo to... no asi dobře, nevím.


K tomu všemu sem začala cítit to co ostatní už o mnohem dříve. Totiž nedostatek kyslíku. Krok. Nádech, výdech. Dva kroky... co se děje, já běžela maraton? No na tom vrholku, kde máte 2 cedule (jedna je vrchol ale ten opravdu nejvyšší bod je ještě hodinku za tím po ledovci) jsem myslela že to už nedojdu. Připadala jsem si jak Sokratesova želva.


Ale já to zvládla! Nasadila jsem cool pohled, vytáhla látkovou ceduli, kterou jsem tahala celou dobu a hurá na fotku. A hurá zas dolů! Naštěstí už svítilo sluníčko a já se tak alespoň krapec ohřála.




Pak to jako by ze mne všechno spadlo. Já začala blbnout, fotit se u ledvců a skákat a málem až běhat kolem dokola. No já pořád říkám, že se mnou něco není v pořádku.


Cestu dolů jsem následovala jednoho z místních nosičů/průvodců. Vedl mě úplně jinou cestou, nakonec jsem se objevila na vrcholku kopce pokrytého písku. Led a sníh zmizel a já po pár krocíh pochopila, že to bude buď opravdu hodně rychlý sešlap nebo naopak hooodně pomalý. Teda co to říkám, než jsem se rozmyslela jaký postup chci, už sem svištěla dolů, koordinovala šlapky jako na snowboardu a doslova sjížděla po botách z kopce dolů. Písek tvořící pískové laviny kolem mě a ten koho jsem pronásledovala se jen hlasitě směje, jaký kolem sebe dělám tím pískem bordel.
Mu se ty zrníčka písku jako by rozutikávaly před dotekem podrážky. No nic, já na Kili nelezu každý týden jak někdo jiný. Chce to hold trénink.



S tím v duši a s fotkou z vrcholu jsem s radostí brzy přistála v táboře pod vrcholem kde na mě čekal oběd a ještě balení a půl den šlapání zase o krapec níže.


Twitter cestovatelky

28. ledna 2014 v 18:39 | Kwítko |  ostatní
Tak jsem se donutila k tomu "modernímu" hnutí s názvem Twitter. Pro mě, zjistila sem, to bude výhodné už jen proto, že je mnohem lepší a pohodlnější sledovat o mé oblíbené osobnosti (já jsem divná, takže žádné popstar a herce nečekejte) dělají. Jakožto studentka Mezinárodních vztahů a politiky, se zájmem o zdraví naší krásné zemičky a těch panáčků na ní, přijde mi twitter jako dobrá rychlovka jak se updatovat co se kde děje.

O tom taky hlavně budu nějak informovat na té své "zdi". Ale taky o cestování a radách a zajímavých článcích. Většina ale bude v angličtině, takže pro ty se stejným zájmem tady.



Po dlouhé době...

28. ledna 2014 v 18:26 | Kwítko |  ostatní
Takže, dlouhou dobu byl od "cestování" klid, to proto, že jsem se připravovala na zkoušky. V rámci prokrastinace mě napadlo nemálo nápadů na články a tak se můžete těšit na tipy na super knihy, více cestování nebo jak se dostat na školu do zahraničí. (Vzhledem k tomu, že já mám zkušenosti jen se Skotskem/UK a Hong Kongem a vím o Švédksku od kámošky, zatím to asi budu limitovat na tyto státy).

Mimo jiné přibyde více zkušeností z cestování (pár konkrétnějších míst z Keni a Skotska) už se snad dokopu k tomu abych napsala i něco o budhismu a pak, v dubnu už mám letenku na Srí Lanku a plán v létě na Madagaskar, takže držte si klobouky, poletíme světem horem pádem! :))

Jak posílat pohlednice, zadarmo bez známky?

2. ledna 2014 v 17:13 | Kwítko |  Jak cestovat levně
Určitě to všichni znáte. Cestujete a chcete poslat pohlednice domů, přátelům kamarádům a nejlépe všem abyste se ukázali jak se máte skvěle. Ale známky můžou někdy krapet prodražit těch pár pohledů.

No tak tady je trik, jak poslat pohled bez známky. Tu totiž nepotřebujete, pokud posíláte pohled (zatím potvrzeno) z Evropy kamkoliv do světa. (potvrzeno a vyzkoušeno do Asie a Evropy)

Na místo kam patří známka stačí jednoduše napsat STS Student to Student. TADY máte i Facebook stránku, kde můžete kouknout jak to jiným jde a na již odeslané a přijaté pohlednice.


Mělo by to fungovat jen na pohlednice, důvod je aby studenti, kteří cestují po drahé Evropě, kteří náhodou nemají u sebe příliš peněz mohli napsat domů/kamarádům zprávu o tom jak se jim daří.

Kamarádka mě teď ještě informovala že také můžete napsat 2FABE a je to také zadarmo, a to ona má vyzkoušené i na dopisy.

Jen na doporučení kámošů bych tam nepsala nikde svou/vaší adresu, ať za vámi nepřijde pošťák a nechce známku :)