Batad - rýžové pole, jízda na střeše a místní drogy Den 4

8. října 2012 v 14:01 | Kwítko |  Filipíny
Jak bylo v plánu tak se stalo... Optimismus mi pomohl přivolat dobré počasí a tak nám celé ráno svítilo sluníčko - nutno podotknout že do té doby nás provázel všude déšť...

Ráno jsme si sedli na střechu auta a odjeli do hodiny vzdálené vesničky s nejstaršími rýžovými poli - -Batad.

už jen ten výhled a ta cesta do cílové destinace nám všem sebrala dech...


Po dojezdu nás čekalo asi 500schodů dolů do vesničky, kde na nás čekal mísntí průvodce. Je fakt, že bez něj bychom se na rýžových trasách ztratili... Nedá se totiž jen "prostě projít po okraji" pokud si nechcete zrovna zaplavat...
Po asi 45minutách procházky jsme sešlphali až k úžasnému vodopádu, kde jsme si mohli zaplavat... pak nás už jen čekala cesta zpět nahoru - a řeknu vám, těch schodů bylo! Byla to teda fakt fuška!

Co jsme taky zažívali všude na Filipínách byly červené skrvny všude na zemi, občas jste viděli i místní odplivávat, jako by krev... Nakonec jsme přišli na to že je to místní droga - smíchaných pár listí do kupy, které když požvýkáte změní barvu a "hodí vás do pohody"... ne nevyzkoušejte to, když máte 4"žvýkání" za 5kč!

ano, tady si někdo asi odplivl :D (překlad= žádné odplivování Moma)


Po té jsme se vrátili do vesničky, tam jsme si párkrát zaplivali, poobědvali a došli zpet k odvozu. Na cestě zpět nám už pršelo, tak už jsme unaveně polehávali vevnitř... (už žádná střecha). Nicméně, déšť nám přivodl i nějaké to vzrůšo, když nám to občas zasypalo cestu a my museli počkat na odklizení popř. cesta už byla z poloviny odklizená ale když jelo auto z protisměru tak se jeden z nás vždycky pár kilometrů nacouval :)


Hlavně kvůli počasí a strachu, že nestihneme letadlo se polovina skupiny rozhodla odjet o den dříve. Původní plán byl odjet nočním autobusem noc před odletem do Manily a od tama taxikem na letiště Clark. Každopádně všichni říkali, že doba jízdy záleží na stavu silnic (to má být jako vtip??) tak jsme to nikdo nechtěli riskovat. Naše letadlo odlétalo v 7ráno, a podle busu bychom tam měli být v 5:30-6hod.

Takže po příjezdu zpět na hotel jsme si ještě párkrát "zaplivali", pojedli, nakoupili suvenýry a 4lidé odjeli nočním busem.
Já tam ještě s 2kámošema zůstala. (Přece neodjedu z takového ráje den předem, navíc oni byli ten den v Manile - hlavním městě, a každý vám řekne, že to je spíš špinavé Ghetto...

Co se peněz týká, vyměnili jsme si (teda ti co nějaké měli) Hong Kongské dolary, navzájem popůjčovali a zaplatili všechny dluhy... takže ani na konci světa jsme neumřeli hlady! (já navrhovala, že při nejhorším bych zastopovala na letiště :) ale to by se dělalo těžko když sem zjistila, že NIKDO nevlastnil vlastní osobní automobil! Jediné dopravní prostředky byly trojcykly, a jeepney a minibusy! (v Baguio byly i auta ale tady ne!)

Takže my, zbývající členové výpravy si zašli večer do hospody, na karaoke (zpívalo se jen pro nás! bar byl totiž ze začátku zcela prázdný!)
Pak jsme si užili 8místný pokoj jen pro nás 3, zašli na výbornou večeři a s Norou se domluvili na dalším výletu na následující den.

Jinak číslo na Noru: 0920 278 7326 smart a 0905 873 7435 normální číslo.
email: nora_atolba@yahoo.com (Dělá průvodce po celé Luzonu, takže vám klidně udělá itinerář popř. provede i po Sagadě apod.) Doporučit ji tady je to poslední co pro ni mohu udělat - fakt nám totiž pomohla!

ještě něco málo z městěčka Banaue...
- zdejší poště jsem asi ztrojnásobila výdělek za poslední měsíc... Poslala jsem 13 pohlednic do Evropy!!!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama